VELIKONOCE

8. dubna 2007 v 0:01 | MN |  Liturgický rok
Velikonoce, též Pascha (z latinského Pascha) či Pesach (přejití) jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, který připadá na březen nebo duben. V křesťanském pojetí jsou Velikonoce oslavou vzkříšení Ježíše Krista z mrtvých (po jeho smrti na kříži). V židovském pojetí jsou Velikonoce památkou vysvobození Izraelitů z egyptského otroctví, z něhož je vyvedl prostřednictvím Mojžíše Hospodin.
O slavení Velikonoc křesťany nemáme zmínek v Novém zákoně, nejstarším svědectvím o Velikonocích je Velikonoční promluva Melitona ze Sard z 2. století. Slavení Velikonoc se tedy v církvi objevilo velmi brzy.
Svátky Ježíšova vzkříšení jsou významově provázány s židovskou oslavou Pesachu a dodnes v sobě nese prvky této židovské oslavy. Ježíšovo projití smrtí a vzkříšení je chápáno jako naplnění starozákonního obrazu přejití Izraelitů Rudým mořem při východu z Egypta.
Velikonoční oslavy se liší podle regionů. Protože se časově zhruba kryjí s pohanskými oslavami příchodu jara, lidové tradice převzaly z předkřesťanských dob mnoho zvyků a obyčejů.
Výpočet data velikonoc
Velikonoce (Pascha) se podle křesťanských církví slaví první neděli po prvním úplňku po jarní rovnodennosti. Toto pravidlo pochází dle tradice od svatých apoštolů. V praxi se však církve založené sv. apoštolem Janem držely obyčeje konat Paschu ve stejném termínu jako židé. Kvůli této nejednotě bylo na 1. nikajském koncilu roku 325 potvrzeno a upevněno pravidlo konat křesťanskou Paschu až po židovské.
Byl-li úplněk v neděli, jsou Velikonoce až další neděli. Datum Velikonoc se tedy může lišit mezi jednotlivými roky až o více než jeden měsíc (od 22. března do 25. dubna). Jarní rovnodennost je stanovena "úředně" na 21. březen podle gregoriánského kalendáře bez ohledu na astronomickou skutečnost (která se může až o dva dny lišit). V některých protestantských zemích (například Německu, Švédsku a Dánsku) se ale Velikonoce slavily po několik desetiletí 18. a 19. století podle astronomické skutečnosti.
Předpokládané datum Ježíšovy smrti a vzkříšení
Přesné datum Ježíšovy smrti nevíme, avšak možností, mezi nimiž lze vybírat, příliš není. Isaac Newton došel svými výpočty roku 1733 k tomu, že k Ježíšově smrti mohlo dojít v pátek 7. dubna 30, 3. dubna 33 nebo 23. dubna 34; poslední z možností sám dával přednost. Gerhard Kroll ve své knize Po stopách Ježíšových soudí, že nejpravděpodobnějším datem je 7. duben 30. Podle C. Humphreyse a W. D. Waddingtona (1990) v podvečer 3. dubna 33 v Jeruzalémě vyšel Měsíc v úplňku zčásti zatmělý; toto zatmění skončilo 51 minut po východu Měsíce. Tento údaj se shoduje s vyprávěním evangelií (Mt 27,34; Mk 15,33; Lk 22,44), takže toto datum (3. dubna 33) je velmi pravděpodobně dnem Kristovy smrti na kříži. Ježíšovo vzkříšení by pak připadalo na 5. dubna 33.
Velikonoce v katolické církvi
Velikonoce podle katolické tradice začínají vigilií Neděle Vzkříšení (která završuje velikonoční triduum Zeleného čtvrtku, Velkého pátku a Bílé soboty) a trvají padesát dní až do Letnic, slavnosti Seslání Ducha svatého. První týden Velikonoc se nazývá Velikonoční oktáv. 40. den Velikonoc je slavnost Nanebevstoupení, která připomíná Ježíšův výstup ze země do nebe a jeho oslavení u Otce.
Velikonoční symboly
beránek - Symbol beránka je přítomný již v předkřesťanských tradicích. V židovské tradici symbolizoval Izrael jako Boží stádo, které vede Hospodin. Zároveň Židé na Velikonoce pojídali beránka jako připomínku svého vysvobození z Egypta. V křesťanství je beránek jedním ze symbolů Ježíše Krista, neboť obrazně podle křesťanské víry on je beránek, obětovaný za spásu světa.
kříž - Kříž je dnes nejdůležitějším z křesťanských symbolů, protože Kristus byl odsouzen k smrti ukřižováním. Tento trest patřil k trestům nejvíce krutým a ponižujícím.
oheň - Velikonoční bohoslužba začíná zapálením velikonočního ohně, který symbolizuje vítězství Ježíše Krista nad temnotou a smrtí. Od tohoto ohně se pak zapaluje velikonoční svíce.
svíce - Svíce je v mnoha kulturách chápána jako znamení života. Velikonoční svíce symbolizuje vzkříšeného Krista - tento symbol pochází ze starověkého slavení Veliké noci, při níž se zapaluje svíce (zvaná též paškál) od ohně. Takto zapálená svíce se v průběhu velikonoční bohoslužby noří do křestní vody, je ozdobena znamením kříže a symboly Α a Ω, tj. začátku a konce věků, jímiž je Kristus. Tato svíce se potom zapaluje po celou velikonoční dobu až do letnic a při každém křtu - aby se naznačilo, že křest patří k Velikonocům. Tato svíce se též rozžíhá při křesťanském pohřbu na znamení toho, že zemřelý stejně jako Kristus prošel branou smrti; a církev se za něj modlí, aby vstal k novému životu s Bohem.
vajíčko - Protože vajíčko obsahuje zárodek života, bylo v mnoha kulturách symbolem plodnosti, života a vzkříšení. V souvislostí s lidovou tradicí vznikl zvyk malovat tato vejce; důvodem pojídání vajec o Velikonocích byla zřejmě i skutečnost, že vejce se nesměla jíst v postní době. V křesťanství se vejce vykládá jako symbol zavřeného hrobu, z něhož vstal Kristus, jako symbol nesmrtelnosti.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Bouzová Eva Bouzová Eva | E-mail | 16. března 2008 v 17:56 | Reagovat

Kristus byl ukřižován za naše hříchy.To by mě zajímalo za jaké.Proč dopustil zabýjení nevin.beránků-oveček.Trochu kruté na Krista.Jsem bývalý křestan.

2 Tarho Korhonen Tarho Korhonen | 18. března 2008 v 7:41 | Reagovat

Myslíte, že všechno dopouští nebo nedopouští Kristus?!..Nesváděl bych to tak úplně všechno na něj...Myslím, že zabíjení se dopuštějí spíš lidé a to přece nejsou roboti, kteří by měli naprogramovaný celý život dopředu - mají svoji hlavu a svá rozhodnutí...(takže, že by Kristus "dopouštěl" zabíjení mi přijde trochu divné..i když zabýjení možná jo:)

3 robin puhkovski robin puhkovski | E-mail | 25. března 2008 v 13:08 | Reagovat

polib si

4 Vratislav Vratislav | E-mail | 19. března 2011 v 20:16 | Reagovat

Krásně napsaný článek, děkuji. A vědecky , od Newtonových úvah o datu Velkého pátku. A pro ty mladé diskutující před třemi lety-pán Ježíš beránky ani ovce neobětoval, ten je pásl.A ta gramatika, je dobře , že bude státní maturita. Úvahy o svobodné lidské vůli, kterou Pán připouští, jsou v principu dobré a zcela v souladu i s Masarykovou křesťanskou filosofií, vzešlou z jeho studia Augusta Comta i jeho celoživotní zkušenosti (sub specie aeternitatis).
        Děkuji autoru stránky.

Pánbůh zaplať
          Vratislav Preclík, místopředseda Masarykova demokratického hnutí

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama