Červen 2007

Svatý Jan Křtitel

24. června 2007 v 0:01 | MN |  Kdo byl kdo
Svatý Jan Křtitel, v pravoslavné tradici zvaný též Předchůdce, je prorok z 1. století, jenž figuruje ve vyprávěních evangelií.
Jan Křtitel se narodil postarším rodičům (Zacharjáš a Alžběta), toto narození zvěstoval archanděl Gabriel Zachariášovi, ten mu nevěřil, proto oněmněl až do provedení obřízky Jana Křtitele.
Jako mladý Jan Křtitel odešel do pouště, aby se připravil na své budoucí povolání. Ve věku 30 let se stal kazatelem, aby připravoval lidi na příchod Vykupitele. Svým příkladným a asketickým životem se stal velmi populární, proto za ním přicházelo mnoho lidí, které křtil v řece Jordánu, takto pokřtil i Ježíše Krista.
Jan Křtitel v jednom ze svých kázání odsoudil i Héróda Antipu za zavržení manželky a sňatek se ženou vlastního bratra. Héródés ho za tuto kritiku nechal uvěznit. Jeho žena, řekla své dceři Salomé, ať si přeje jeho hlavu, což se brzy poté stalo.
Narození Jana Křtitele církev slaví 24. června a stětí 29. srpna.
Jan Křtitel je patronem Malty, Burgundska a Provence. Dále ochraňuje celou řadu profesí: tkalce, krejčí, kožešníky, koželuhy, sedláře, vinaře, hospodské, bednáře, kominíky, kováře, tesaře, architekty, zedníky, kameníky, majitele biografů, hudebníky, tanečníky a zpěváky atd. Atributem Jana Křtitele v ikonografii je velbloudí rouno. Nejznámějším zvykem o svátku sv. Jana je takzvaný svatojánský oheň.

O blogu

22. června 2007 v 13:27 | christ |  O blogu
Můj blog je tu už déle než rok a za tu dobu si zajistil spousty stálých a čtenářů a jistě přibude ještě i pár nových. Proto se snažím tento blog neustále rozšiřovat a doplňovat o nové informace, bohužel to nejde do nekonečna.

Proto jsem tu s touto prosbou. Chci Vás poprosit a zároveň požádat co byste na tomto blogu rádi uvítali, o co byste ho chtěli rozšířit, protože za ten rok co tento blog existuje, už mě toho moc nenapadá. Samozřejmě rád uvítám každý nápad.

Své nápady můžete psát pod kterýkoliv komentář pod článkem či na nově zřízený email: christ.blog@seznam.cz

Moc Vám všem děkuji.

Slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova

22. června 2007 v 13:15 | MN |  Liturgický rok
Úcta k božskému Srdci Páně se rozšířila zvláště od 17. století. Podnětem k tomu byla zjevení svaté Markétě Marii Alacoque (1674), ve kterých jí bylo dáno poznat lásku Ježíšova Srdce. Probodané srdce, ovinuté trním, s plameny a křížem, symbolizuje Ježíšovu nepodmíněnou lásku k člověku.
Málo záleží na tom, jestli Bůh je, důležitější je, jestli je láskou". A můžeme parafrázovat: Málo záleží na tom, jestli Ježíš žije - důležitější je, co si o mně myslí, jaký je jeho vztah ke mně… Symbol Ježíšova srdce vyjadřuje, že Ježíš "má srdce pro mě, pro tebe" - nejsi mu lhostejný, nenecháš ho chladným a netečným. On má pro tebe srdce a tam máš i ty svoje místo.
Kdykoli se cítíš ztracený v tomto anonymním světě, kdykoli prožíváš prázdnotu a frustraci z nepřijetí, vzpomeň si - a přece jsem v jeho srdci…

Raduj se Královno Nebeská

22. června 2007 v 12:58 Modlitby
Raduj se, Královno nebeská, aleluja,
protože splnil Pán slova svá, aleluja:
z mrtvých vstal, Matko, Ježíš tvůj, aleluja:
u něho za nás oroduj, aleluja.

V: Raduj se a vesel, Panno Maria, aleluja,
R: neboť Pán vpravdě z mrtvých vstal, aleluja.

Modleme se: Bože, vzkříšením svého Syna, našeho Pána Ježíše Krista, jsi naplnil svět radostí; na přímluvu jeho Rodičky, Panny Marie, dej, ať dosáhneme radostí života věčného.
Skrze Krista, našeho Pána.
Amen.

Slavnost Těla a Krve Páně (Boží Tělo)

7. června 2007 v 0:01 | MN |  Liturgický rok
Slavnost Těla a krve Páně, dříve zavaná Boží Tělo, je specifická pro katolickou církev, neboť se začala slavit, aby se zdůraznila reálná přítomnost Ježíše Krista, a to jednak v jeho Božství, tak v jeho lidství v Eucharistii - Nejsvětější svátosti, neboť dle nauky katolických a pravoslavných křesťanů Tělo Páně je proměněná hostie (chléb) a krev je proměněné víno. Patří mezi pohyblivé svátky, to znamená že v různé roky připadne na různé datum. Slavnost se koná vždy ve čtvrtek v období po skončení liturgické velikonoční doby, po slavnosti Nejsvětější Trojice. Datum slavnosti je tedy odvozeno od data Velikonoc.
Čtvrtek je den, kdy Ježíš slavil se svými apoštoly poslední večeři a při ní poprvé proměnil chléb a víno ve svoje tělo a svoji krev. Protože během Velikonoc na Zelený čtvrtek v den připomínky Ježíšova zatčení a začátku jeho utrpení nemůže slavnost naplno vyznít, slaví se samostatně po Velikonocích. Svátek zavedl papež Urban IV. v roce 1264.
Pro slavnost je typické podávání přijímání věřícím pod obojí - hostie se buď namáčí ve víně (tělo v krvi) nebo někde v menších společenstvích po přijetí hostie ještě věřící pijí z kalicha proměněné víno. Po mši bývá alespoň krátká adorace.
V závěrečné části mše svaté bylo zvykem konat procesí s baldachýnem a zastavovat se při jednotlivých vyzdobených oltářích za zpěvu eucharistických písní( v katolickém kancionálu od čísla 700 výše). Družičky - mladé slečny - jsou oblečeny v bílém a házejí plátky květin - nejčastěji růže a pivoňky před kněze, který pod baldachýnem nese v monstranci Nejsvětější svátost - (proměněnou velkou hostii). Květy posypaná cesta je jedním z výrazů úcty k Ježíši nesenému v průvodu. Kolem baldachýnu šli ministranti se svícemi.
Slavnostní průvod s Nejsvětější svátostí ven mimo prostor kostela se koná až do současnosti a lze se jej zúčastnit i ve velkých městech (Praha, Brno). Průvod bývá spojen se žehnáním městu Nejsvětější svátostí a někdy vede po trase mezi několika kostely.

Slavnost Nejsvětější Trojice

3. června 2007 v 0:01 | MN |  Liturgický rok
Slavnost Nejsvětější Trojice je v západním liturgickém kalendáři první neděle po Letnicích. Obsahem tohoto svátku je jedna z ústředních křesťanských nauk, totiž nauka o Nejsvětější Trojici, víra, že Bůh existuje ve společenství tří osob - Otce, Syna a Ducha svatého.
Tato neděle také označuje začátek druhé části liturgického mezidobí, které začíná po Vánocích a je přerušeno velikonočním cyklem; pro toto období je typická zelená liturgická barva. Pravoslaví považuje za oslavu Trojice již samotné Letnice, ostatní církve s liturgickou tradicí - anglikáni, luteráni a metodisté - slaví neděli Nejsvětější Trojice taktéž.
V římskokatolické církvi označoval tento den před liturgickou reformou 2. vatikánského koncilu konec třítýdenního období, v němž nebylo možné oddávat. Čtvrtek po této neděli se slaví slavnost Těla a Krve Páně, která se někdy z praktických důvodů překládá na následující neděli.